co je SOMATIKA

Somatické vnímání

je o přenosu smyslových vjemů do našeho vědomí a má určité vlastnosti. Např. vědomá pozoronost na výdech, nádech nebo zadržování dechu nás upozorňuje na svalovou či kloubní odezvu. Každá vědomá fáze dechu může vést ke specifickým body-mind vztahům orientovaným buď na léčení, pohyb nebo učení. Somatické zvědomování pohybu může vyprovokovat emoce a odezvy. Díky této široké škále tělových odpovědí pomáhá vědomý pohyb k lepší aktivitě mozkové kůry (kortikální vztahy). Somatické vnímání aktivuje hluboké mozkové struktury - limbickou, bazální ganglii, cerebellum, střední mozek a také nervy a neurony vegetativních funkcí (B.B. Cohen, Fraleigh). Odhaluje zamrzlé napětí, zablokovaná místa, místa, kde klademe odpor, nebo místa limitu. Je prvním krokem k vědomé každodenní akci.

Somatické zkoumání a procesy

využívají somatické nástroje - dotek, hlas, pohyb, dech a jazyk k hlubšímu uvědomování. Somatické objevování je aktivní hledání a podkládá somatické umění. Zvědavost pohání tuto exploraci, která pak vede k nové všímavosti, rovnováze a seberegulaci. Somatická zvědavost je obvykle motivována zájmem o sebepoznávání, o příjemný prožitek, o úlevu bolesti, lepší výkony, nové formy sociálních vztahů a nakonec samotné umělecké tvorby. Tyto motivace rezonují s tancem a byly jeho základnou, zrovna tak jako taneční umění zformovalo vývoj somatiky.

Jak se somatické pohybové objevování, vzdělávání a terapie liší od jiných systémů?

Mnozí, když se setkají s termínem somatického vzdělávání, zápasí s jeho zařazením a ptají se:        " vychází to z tai chi, či z jogy? nebo z psychoterapie? nebo je to masáž či fyzioterapie? to musí být jistě tanečně-pohybová terapie! ,,,nebo je to pohybová věda? "
Všechno jsou to sice více či méně přímé vlivy a sdílí společné charakteristiky s každou z těchto disciplín, ovšem somatické vzdělávání se jasně liší.

Charakteristiky lektora , facilitátora a studenta/klienta

Somatické vzdělávání je proces, ve kterém vedeme člověka k uvědomování si moudrosti svého těla.
Práce je jak vzdělávací, tak terapeutická. Terapeutické benefity jsou široké - od poznávání sama sebe, přes uvolňování fyzického napětí až po zotavování z vážných fyzických a psycho-fyzických traumat. Vlohy pro pozorování, vyjádření, kreativitu a improvizaci usnadňují somaticky orientovaný vzdělávací proces. Improvizace je důležitou součástí metodologie, která vede k sebe-objevování. To umožňuje, aby vzdělávání vycházelo ze studentů, tedy bylo samo-direktivní. Lektor a facilitátor musí najít způsob, jak facilitovat namísto direktivní pedagogiky. Vede studenty a klienty aby si sami našli odpovědi na svoje dilema skrze tělesnou moudrost. Proces je často doprovázen otázkami a vedením k pozornosti do nitra. Takový proces může být jak kontemplativní, tak divoce expresivní. Vždy je vítáno, aby student a klient volil samostatně z mnoha možností a naučil se využívat co nejméně fyzické i psychické energie. Jeden z výsledků soma procesu je ten, že se člověk učí být kreativním v mnoha oblastech, což je dalším znakem osobní síly.

 Tradiční asijské pohybové formy

jsou sice našimi spojenci a vnitřními cestami propojujícími tělo, mysl a ducha. Chceme zde však upozornit na transmutaci a migraci těchto forem vzniklých ve své kultuře a dále adaptovaných na západní myšlení. Základním rozdílem v somatickém vzdělávání je způsob, jakým jsou informace předávány. V asijských formách je to guru, či sensai zosobňující autoritu. V somatickém poli se jedná o facilitátory, kteří vedou adepty k vlastnímu procesu a v žádném případě jim nediktují specifické chování ani pohybové formy. Dnes se naopak setkáváme s více a více lektory jogy, kteří se obrací k somatickým přístupům.

Počet hodin

vzdělávacího programu  v somatice je minimum 500 h, obvykle cca 700 h.

Současnější trademarkové systémy jako je Pilates, Gyrotonic a NIA jsou sice vědomým pohybem, jsou to však opět formy orientované na dosažení určitého cíle, kde učitel předcvičuje. Nezahrnují somatické principy jako je zpomalování za účelem proprioceptivního vnímání, gravicepce, uvolňování tělesného napětí a nalézání nových koordinací vycházejících ze seberegulace.


Otázka tedy zní: Obsahuje výuková metoda sebe-direktivní či improvizační pohyb a čas na prožívání toho, co člověk vnímá, cítí a chce vyjádřit ? Pakliže ne, nejedná se o somatiku.
Přestože máme v somatice celou škálu záměrů, postoj v této práci je nesoutěživý a neodsuzující, otevírá se bytí v přítomnosti a zkoumání namísto dosažení cíle. Vždy je zde spousta možností.


Tanečně-pohybová terapie

je ekvivalentní vysokoškolskému vzdělání, pracuje s lidmi s vývojovými, behaviorálními a psychickými problémy, pro které využívá tanec a pohyb, znalostí fyzického těla a různých psychologických a psychodynamických přístupů. Zatímco programy tanečně-pohybových terapií obsahují kurz anatomie a čtení pohybu, neobsahují obvykle hlubinné studie principů a technik somatického pohybu, stejně jako nevyučují sofistikované metody doteku. Často s dotekem nepracují vůbec, či pouze okrajově. Nicméně, tanečně-pohybová terapie a somatické vzdělávání sdílejí jednu společnou disciplínu, a to je Autentický pohyb ( tělesné zkoumání skrze odhalení nevědomých stereotypů a jejich integraci v pohybovém procesu). Tanečně-pohyboví terapeuté se více blíží k práci somatických psychologů a mohou mít podobné standarty.

Somatická terapie a psychologie

Somatičtí psychologové mají vysokoškolské vzdělání na poli psychologie se specializací somatického vnímání. Toto vnímání je zpřístupněno skrze sledování somatických znaků při mluvení. Terapie probíhá ve verbálním dialogu, zatímco terapeut umí sledovat hovořící tělo a může sedícího klienta upozornit na jemné signály týkající se dechu, tlukotu srdce či svalového napětí a gestikulace. Povaha této terapie je psychodynamická.
Somatický terapeut se oproti tomu zabývá tělesněním cesty od počátku oplození k individuaci. Terapeuté sledují smyslové a fyzické přípěhy individuálních a širších vztahů s lidmi, místy a věcmi na životní cestě. Doprovázejí pak proces převzorcování ve smyslu mobility a stability a tím přivádí nastavení klienta do kontinua fyzicko-emočního zdraví.
Terapeut pomáhá odstraňovat zábrany v reorganizaci vnímání tím, že probouzí vývojové vztahy, jež monou být zastřeny limitovaným chováním. Obnovená podpora a pohybové sekvencování probouzí a uvolňuje klíčově důležitý element - FLOW.
Somaticky orientovaní terapeuté obvykle pracují s modelem rovnováhy fyzické, mentální a emoční úrovně. Oceňují a podporují tělesnou inteligenci, aniž by se orientovali na kognitivní cesty. Reorganizují, jak o sobě přemýšlíme, tím, že reorganizují to, jak se fyzicky vnímáme.