Autentický pohyb jako fenomén

14.10.2021

V tomto článku bych se chtěla zamyslet nad disciplínou Autentického pohybu jako nad nevšedním uměním. Umění to nazývám proto, že vykazuje znaky, které do umění patří a souzní to tak s mým nastavením. Jelikož jsou ale v Autentickém pohybu důležitější přesahy psychologické, zaměřím se na tuto disciplínu z hlediska: léčebného procesu, péče o duši i tělo, jako cestu k well-being, či jako metodu všímavosti (Mindfulness).

Jako somatickou disciplínu lze Autentický pohyb využít i v psychoanalytické terapii, v duchovní praxi, v choreografii a v uměleckých směrech- to by bylo však tématem na rozsáhlejší článek.

Něco z historie ...

Autentický pohyb má za sebou sedmdesátiletou letou historii vycházející z tanečního pole, opírajícího se o principy Jungovy aktivní imaginace. Postupně tato ojedinělá disciplína vykvetla do různých podob a nabyla dalších významů, zejména v poli tanečně pohybové psychoterapie, somatické terapie, ale i v choreografii a duchovně-meditační praxi.

Zakladatelkou je Mary Starks Whitehouse - původně tanečnice vychovaná Marthou Graham a Marry Wigmann, později v padesátých letech se stává jungiánskou analytičkou.

M.Whitehouse nejdříve nazývá svůj směr "movement in depth", kdy jejím záměrem bylo pomoci člověku najít své autentické pohybující Self. Posléze objevuje, že tento proces je pro její žáky hluboce osvobozující a transformační. V Autentickém pohybu totiž unikátně rozvíjíme vhodné strategie, které umožňují přesně artikulovat prožité obsahy. Tyto strategie pak umožní účastníkovi zažít autenticitu přesahující vědomé procesy.

Whitehouse vychovala dvě významné osobnosti v této oblasti. Janet Adler a Joan Chodorow. Disciplína Autentického pohybu Janet Adler se však liší od původního zdroje M. Whitehouse i Aktivní imaginace Joan Chodorow. Janet Adler více než s jungiánskou symbolikou pracuje s principy buddhistické psychologie a přímé zkušenosti. Janet Adler, PhDr. v oblasti mystiky a také buddhistická psycholožka rozpracovala svoji metodu a nazývá ji "The Discipline of Authentic Movement".

Mary S. Whitehouse
Mary S. Whitehouse
Joan Chodorow
Joan Chodorow
Janet Adler
Janet Adler

Texty C.G.Junga, M.Heideggera a Janet Adler poskytují rámec pro porozumění této disciplíny jako odvíjející se tělesněné zkušenosti, která je sama o sobě filosofií. Mým záměrem je teď podívat se na AM jako na filosofii, která může pomoci k transformaci traumatu a poskytovat naplněné bytí - "well-being".


Autentický pohyb jako filosofie: fenomenologie tělesněné odvíjející se zkušenosti

M.S. Whitehouse prezentuje autentičnost pohybu jako takového, který je jednoduchý, nevyhnutelný, který není třeba upravovat a je bytostně vlastní tomu, kdo se pohybuje. Ti, co praktikují Autentický pohyb uvádějí, že je něčím, co lze kultivovat a co také souvisí s filosofií "bytí" M.Heideggera, pro kterého autentičnost znamená jednání z vlastního pramene, neboli to, co je člověku vlastní. Říká, že autentičnost je "unikátní časová struktura a proces odvíjející se možnosti. Je to stav bytí, který je aktivní, objasňující, kontemplativní a kongruentní - zastupující omnipotencialitu. Jako taková je autentičnost proces uskutečňované možnosti, přirozeně je osobní a unikátně subjektivní".

Volíme tedy své vlastní odevzdání se procesu vznikající možnosti. Můžeme to také nazvat proces "individuace", tak jak to nazýval Jung: "člověk se stává sám sebou, celistvý, neoddělitelný od celku a zároveň odlišný od druhých a od kolektivní psychologie".

Ti, co praktikují Autentický pohyb mají mimo jiné obvykle vědomou či nevědomou potřebu procesu, který jim k individuaci pomůže. Jsou to lidé, kteří potřebují být k sobě pravdiví nebo kteří hledají hlubší smysl života. Autentický pohyb dovoluje, facilituje a vybízí k tomuto objevování hlubších momentů pravdivosti vůči sobě, k původnímu Self a k prožívání odvíjejícíího se procesu, který vnitru toužil být zvědoměn.

Tímto způsobem reflektující Self utváří pocit sebeschopnosti. Často se dostavuje pocit celistvosti a sjednocování všech aspektů osobnosti - těch známých i neznámých.

Pro Heideggera je proces bytí ve vztahu se sebou samým výzvou ke svědomí - hlas, který nás vybízí k odpovědi na autentické volání a překročení té veřejné každodennosti bytí. Odpovídáme na výzvu stát se tím, kým jsme měli záměr být a ne tím, koho někdo naučil jak být. Jak říká Nietzsche "člověkem, který se nebojí postavit se vůči znepokojujícím jevům života". Současné znepokojující jevy života se jistě liší od dob Nietzcheho a je třeba vzít v úvahu rozdílnosti denního života napříč historií, mám však pocit, že fundamentální otázky existence a lidského utrpení zůstávají stále stejné.


Jak chápeme well-being neboli naplněné bytí ve světě

Well-being je otázkou dnes široce diskutovanou. Je zajímavé, že kdysi to bylo tématem filosofů starého Řecka, a dnes je to doména vědců, kteří sbírají evidenční data o tom, co přispívá ke kvalitě života a snaží se ho definovat i kvantitativními ukazateli.

Zahrnují tam například, to že:

  • lidé potřebují mít pocit vitality k provádění smysluplných aktivit, které jim dávají pocit autonymity

  • lidé potřebují mít zásobu vnitřních zdrojů, které jim pomáhají úspěšně zvládat všechny výzvy

  • je to dynamický proces, který dává smysl kvalitnímu životu

Filosof Alva Noe přichází s názorem, že jádrem vědomí je dynamický život celku, kde člověk či zvíře je environmentálně propojen, a že subjektivní zkušenost neprobíhá pouze ve tvém těle. Ty nejsi primárně tvůj mozek. Tvůj mozek je pouze součástí tvého Já. V Autentickém pohybu pracujeme se vším, co se týká našeho Já, naší subjektivní zkušenosti - nejen našeho myšlení. Také Antonio Damasio, vědec, který se zabývá vznikem emocí říká, že mozek je pouze naší součástí, ale emoční procesy jsou tvořeny v prostředí našeho těla-mysli. Nazývá to "somatické markery". Filosof a psycholog Gendlin přichází s konceptem "felt sense" - pociťovaný pocit. Pro všechny tyto významné osobnosti hraje tělo ústřední roli a je něčím daleko rozsáhlejším než jen smyslovým prostředkem, který do sebe vstřebává dění světa.

Jung by možná řekl, že well-being je pro něj to, když člověk dosáhne možnosti imaginovat, neb vnitřní vizualizace jsou zásobárnou symbolického materiálu, aby se smysl života člověka nezredukoval na kognitivní procesy a racionalitu, což je často dnes považováno za nejdůležitější.

H.Payne ve svém článku píše, že Autentický pohyb pomáhá jednotlivcům a skupinám zakoušet transpersonální zkušenosti, rozvíjet emoční inteligenci, mezilidské vztahy, vnímání těla a somatickou inteligenci, a že cílem je najít propojení těla, mysli a ducha v kontextu skupinového přístupu ke zdraví skrze pohyb.

Můžeme tedy říci, že naplněné bytí je spojeno s pocitem celistvosti, tedy propojenosti těla-mysli-ducha s vnějším světem.


Já osobně považiji Autentický pohyb jako protiváhu k evidentnímu postoji současné společnosti, ve které je tělo objektivizováno něco jako stroj, který je třeba udržovat, čistit, opravovat a měnit opotřebené části. Stroj, kterému je třeba nařídit pro co se má rozhodnout, čemu se smát a čeho se bát a kde je opomíjen spontánní život těla za cenu nedosažitelného image. Naštěstí Body-psychoterapeuté, tanečně-pohyboví terapeuté a umělci vědí, že kreativita a práce s tělem tělo přesahuje a je to celostně léčivá a bytostně lidská záležitost.

Ohledně procesu, jak Autentický pohyb probíhá, bude pojednávat příští článek.

Napsala: Rena Milgrom

Zdroje: 

- Authentic Movement - Essays by Mary Starks Whitehouse, Janet Adler and Joan Chodorow

- Authentic Movement as Well-Being practise by Jane Bacon



Hodiny Autentického pohybu probíhají každý čtvrtek v uzavřených skupinách ve studiu DanceLab v Praze.  Nový semestr začínáme od ledna 2022. V případe zájmu nám napište na soma@somatika.cz