Co můžete zažít při somatické pohybové praxi u Blanky

21.02.2022

Alena mne vyhledala s tím, že mívá bolesti v zádech a že ji v poslední době více či méně trápí artritida. V posledním roce jí byla diagnostikována i bechtěrevova nemoc, zatím se naštěstí nijak výrazně neprojevuje. Aleně je 40+, má školní děti, sedavé zaměstnání z homeoffice a málo času na pravidelné cvičení. Většinou prý pracuje na laptopu u kuchyňského stolu.

Během krátkého rozhovoru se ptám na to, co jí doporučují lékaři, a zjišťuji, jestli nemá nějaká další pohybová omezení. Od dětství má silnou skoliózu a hyperflexi v kloubech. Ptám se, jak by se chtěla cítit po tého hodině, a dozvídám se, že by se hlavně chtěla zbavit pocitu zatuhnutí v kříži a v ramenou. Vysvětluji jí, jak bude lekce vypadat, jaké somatické nástroje můžu využívat, a ubezpečuju se, že mi dá vědět, kdykoliv by jí bylo něco nepříjemné.

Už během našeho rozhovoru Alenu pozoruji, jak se hýbe. Všímám si, že je v těle spíše povolená, má ve svalech nižší napětí (tonus). Na počátku sezení si potřebuju prohlédnout i pohyb celého těla, a tak ji žádám, aby si lehla na podložku na záda do tvaru X a pak se pomalu sbalila na jednu stranu na bok a pak na druhou stranu. Všímám si asymetrie v pohybu na jednu a druhou stranu a mělké opory v dechu.

Pokračujeme na zádech, v pohodlnější pozici s rukama položenýma volně podél těla. Provázím Alenu slovem tak, aby si začala lépe uvědomovat váhu těla a uvolnila se. Poté pracuji s končetinami. Nejdříve se věnuji kloubům, poté postupuji lymfatickým dotekem směrem od prstů k trupu a nakonec nechám Alenu předat mi celou váhu končetiny a nechávám jí zažít, jaké je to být "pohybována". Alena popisuje, že cítí jak je končetina, která dostala péči, delší, objemnější a živější.

Pokračujeme v leže na břiše. Dotekem Aleně zpřítomňuji tvar lopatek a kostí ramen a nabízím jí představu, že ji omývají teplé mořské vlnky a zvu ji do pohybu s nimi. Poté ji žádám, aby si sama našla cestu do sedu. Slovně ji pomáhám soustředit pozornost na sedací kosti a později i zavnímat své orgány. Po chvíli se Alena z tureckého sedu naklání do předklonu, opírá se o ruce a protahuje si záda jako kočičí hřbet. Ukazuji jí další možnost, jak záda protáhnout.

Blížíme se ke konci setkání, a já Aleně navrhuji, aby se sesunula na bok a na záda, ruce i nohy zvedla směrem ke stropu a volně je roztřásla a rozvibrovala. Postupně vstává a pokračuje ve vibrování a třesení. Svěřuje se mi, že tenhle pohyb měla od dětství ráda a bavil jí. Povzbuzuji ji, aby tedy tento příjemný pohyb doprovodila i nějakým zvukem. Vyvolává to u ní úsměv, ale zkouší to.

V konečné fázi Alenu vyzývám, aby mne následovala ve výpadech dopředu s hlubokým nádechem za doprovodu hlasitého "Ha" při výdechu. Je trochu udýchaná, a tak jí doporučuji, ať postupně pohyb i tělo ztiší. Končíme ve stoje poslední uvolňovací aktivitiou.

Po setkání se ptám Aleny na momentální vnímání těla. Cítí oživení v těle i v mysli a něco jí říká, že kdyby podobné pohyby opakovala každý den, tak by byla mnohem zdravější. A tak se domlouváme na dalším setkání.

V členské sekci najdete článek v rozšířené verzi s detaily postupů, které jsem při prvním setkání s Alenou použila.  

Napsala: Blanka Lisá

Kudyznudy.cz - tipy na výlet